Josef Šlechta

Josef Šlechta (30.1.1882 - 16.4.1937) se narodil v Ovčárech u Kolína. Po maturitě na kolínském gymnáziu začal studovat teologii na vídeňské univerzitě, pak v Basileji a nakonec i ve skotském Edinburghu. V r. 1908 byl vikářem v Černilově, od roku 1909 pak farářem ve Škvorci u Prahy. V roce 1919 přišel do Soběhrd, kde působil jako farář tamního evangelického sboru. Od svého příchodu do Soběhrd až do své smrti vyučoval náboženství na benešovském gymnáziu a na benešovských základních školách. V roce 1925 se ustavil v Benešově samostatný evangelický sbor, který J. Šlechta administroval. Když Benešovští evangelíci postavili v r. 1927 sborový dům, prvním kazatelem v něm se stal Josef Šlechta, který přešel ze Soběhrd do Benešova. Zde pak působil až do své smrti. Josef Šlechta byl i významným činitelem českobratrské církve evangelické, neboť byl v letech 1934 až 1937 seniorem Pražského seniorátu.

Josef Šlechta byl moudrý, velmi vzdělaný muž s literárním nadáním. Již za svého působení ve Škvorci vydával měsíčník s názvem Husův odkaz, v němž uveřejňoval pravidelně své články a básně. Dodnes evangelíci v naší vlasti zpívají vánoční píseň s jeho slovy „ Ó křesťané všichni “ (evangelický zpěvník č. 294 ). Vydal též tři básnické sbírky. Ve své první sbírce Harfa Davidova přebásnil řadu biblických žalmů. Ve třetí sbírce Hebrejové pak básnickou formou vypravuje příběhy některých významných postav Starého zákona.

Ve druhé sbírce Síť na hlubinách jsou básně s jeho osobním vyznáním. V její předmluvě sám autor píše : „… psal jsem tyto básně především pro sebe z vnitřní nutnosti. Pro jejich vyslovené prolnutí dechem věčna otevrou svůj pravý smysl jen stejně založeným duším. Budou jim snad i k duchovnímu povzbuzení a užitku jako opora proti tupému hmotařství a siláctví, plochosti a duchovní prázdnotě prchavých hesel a bezradnosti dneška. …“

F. Šturc, předmluva ke knize Josef Šlechta: Před tvým tajemstvím, vydalo EMAN ve spolupráci s FS ČCE Benešov, Benešov 2006; ISBN 80-86211-56-8.